Pasivní investování: proč aktivní správci prohrávají s indexem

Intuice říká, že chytří analytici s přístupem k datům dokážou vybrat lepší akcie než průměr trhu. Data říkají opak. A to konzistentně, rok za rokem.

Co říká studie SPIVA

Organizace S&P Dow Jones Indices každoročně zveřejňuje studii SPIVA (S&P Indices Versus Active), která porovnává výkonnost aktivně spravovaných fondů s jejich benchmarky. Výsledky jsou překvapivě konzistentní:

• Po 1 roce: přibližně 60–65 % aktivních fondů zaostává za indexem
• Po 5 letech: 75–80 % fondů zaostává
• Po 15–20 letech: 85–90 % fondů zaostává

Proč se situace s časem zhoršuje? Efekt složeného úrokování pracuje i v neprospěch poplatků. Roční poplatek 1,5 % se zdá malý — ale za 20 let spotřebuje výraznou část vašeho potenciálního výnosu.

Matematika poplatků

Představme si dva investory, oba investují 300 000 Kč na 20 let s průměrným výnosem trhu 7 % ročně:

• Investor A (pasivní ETF, TER 0,2 %): výsledek po 20 letech ≈ 1 090 000 Kč
• Investor B (aktivní fond, TER 1,7 %): výsledek po 20 letech ≈ 790 000 Kč

Rozdíl: 300 000 Kč. Jen kvůli poplatkům — bez jediného špatného investičního rozhodnutí.

Proč je tak těžké „porazit trh"?

Efektivní trhy (hypotéza EMH, Eugene Fama) předpokládají, že ceny akcií v každém okamžiku odrážejí veškeré dostupné informace. Pokud je to pravda, není možné dlouhodobě vydělávat na informacích, které již trh „zná".

V praxi to není tak absolutní — trhy nejsou dokonale efektivní, existují anomálie a příležitosti. Ale je velice obtížné je systematicky využívat, a to zejména po odečtení poplatků za správu a transakčních nákladů.

Navíc platí: i když jeden rok fond index porazí, pravděpodobnost, že to zvládne opakovaně po 10 let, je statisticky velmi nízká. A přitom vám minulé výsledky zaplatit výnos do budoucna nepomáhají.

Kdy dává aktivní správa smysl?

Pasivní investování není odpověď na vše. Existují situace, kde aktivní správa může mít přidanou hodnotu:

• Rozvíjející se trhy — méně efektivní, více příležitostí pro schopné analytiky
• Malé a střední firmy (small caps) — méně sledovaný segment trhu
• Dluhopisový trh — složitější instrumenty, kde zkušenost hraje větší roli
• Alternativní investice — nemovitosti, private equity, infrastruktura

Pro základ portfolia průměrného investora ale pasivní indexová ETF vycházejí v dlouhodobém srovnání lépe.

Jak začít s pasivním investováním

Dobrá zpráva: pasivní investování je extrémně jednoduché. Základ tvoří dvě až tři ETF (globální akcie + dluhopisy + případně rozvíjející se trhy), pravidelná měsíční investice a revize portfolia jednou ročně.

Nevyžaduje sledování zpráv, nemusíte mít přehled o konkrétních firmách a nepotřebujete sofistikované analytické nástroje. Stačí discipline a trpělivost.

Pasivní investování není o tom vzdát se — je to o přijetí faktu, že trh je těžké porazit, a o tom vydělat na jeho růstu co nejefektivněji.